Jaké bylo Maracaibo 2019?

Nechť vás síla Maurů^* provází.

Heslo, které nás provázelo po celý tábor. Letošním tématem totiž byly Maracaibo games, jak přežít v divočině. Hned na úvod je ale potřeba říct, že není nutné mít žádné strachy, cílem nebylo přežít jako jediní, ale umět se o sebe v divočině postarat. Takže žádné zabíjení (pokud tedy nepočítáme maso na vaření nebo komáry ve stanech).

Jelikož se tábor Maracaibo vždy koná v lesích, téma přežití mimo civilizaci je zde přítomné vždycky. To, jak vázat uzly, rozdělat oheň, orientovat se s buzolou, se tady učí už několik desítek let. Letos jsme ale přešli od teorie k praxi. Celých čtrnáct dní se proměnilo v trénink na dvoudenní výlet do lesů, kde bylo nutné všechny tyto schopnosti využít a zajistit si zde tak bezproblémové přežití. Za body z her bylo nutné posbírat suroviny a vybavení, bez kterých by to nebylo možné. 

Mezi sebou bojovalo hned několik krajů vedených vždy těmi, kteří zdejší terén znají nejdéle, neohroženými táborníky z nejstaršího oddílu. Soutěžily zde jednotlivé kraje, jejichž jména vycházela z toho, jakému řemeslu se věnují. Byli zde například Lovci, Horníci, Rybáři atd. Cílem všech těchto krajů však, kromě přežití v divočině, bylo zaujmout tajemné sponzory, kteří jim mohli poskytnou nemalou pomoc v boji o výhru. Jak ale na to? To bylo velkou otázkou, jelikož se jednalo o lidi, no, veskrze velmi zvláštní. 

Každý táborník tak musel ukázat svůj cit pro módu a kreativitu během obrovské módní přehlídky. Díky neodolatelným kombinacím oblečení, make-upu, ale i skvělé show se povedlo je nakonec obměkčit a získat je na svoji stranu. Všichni táborníci se museli naučit luštit tajné šifry, které zužitkovali během celodenní šifrovací hry. Udržovat oheň nebo také vyrobit si vlastní nádoby na vodu, na které vyobrazili hlavní atributy svého kraje. Nejen z vody je však člověk živ. Je nutné také umět se o sobě v divočině postarat, obstarat si potravu. Díky výrobě oštěpů s magickými prvky, měli táborníci i o tuto potřebu postaráno. 

Pořádně jsme se protáhli díky ranní józe a byli jsme připraveni svoje schopnosti otestovat během boje s Odysseou, sousedním dětským táborem. I přes krutou porážku jsme se však nevzdali, stejně jako každý velký bojovník počínaje Vinnetouem a Harry Potterem konče. Někdo bojuje pomocí síly, jiný ale pomocí svojí zručnosti. Naučili jsme se tedy nejenom bít, ale i se umět schovávat. Některé maskované táborníky bylo nutné hledat i nějakou tu půlhodinku, ale znáte to, když se svolává na jídlo, tak vždycky všichni dorazí. Jako správní dobrodruzi jsme si vyzkoušeli i to, jaké je to pracovat a žít i v noci. Táborníci tak mohli zjistit, jak dobře znají jednotlivé vedoucí, ale i okolí tábořiště. Znalost terénu je totiž tím, co poskytuje v boji o přežití obrovskou výhodu.

Vše nachystáno, zásoby nakoupeny, štěstěna v podobě sponzorů zajištěna, táborníci tedy vyrazili na pobyt v lesích. I přes špatnou domluvu se zdejším počasím, které asi zcela nepochopilo naši objednávku na tyto dny, se všem podařilo výlet zvládnout. Zdolali nástrahy divočiny, počasí, ale i složité šifry od organizátorů her, se postupně všem krajům podařilo dorazit do arény. Ta se skládala z pěti části, ve kterých čekaly na táborníky rozdílně složité úkoly, šifry, poznávání zdejší květeny, odemykání magických boxů, a hlavně používání indicií k nalezení čtyřmístného kódu, který jim odemkl cestu za pokladem. A že ten letos stál za to! Kromě sladkostí na nejlepší z nich čekaly i plecháčky s logem Maracaiba nebo poukázky do novoměstských lázní.

No, nestalo se toho málo a dva týdny zase uběhly jako voda. Co tedy dodat? Snad se uvidíme i příští rok, abychom opět okusili tu sílu, kterou zdejší Maury mají. 

*tábornické pojmenování pro místní luxusní suché toalety